Červenec 2012

Žádné nápady

30. července 2012 v 13:20 | vcelka
Ahoj,
jak jsem dřív inforovala, tak kluci se chystají na rytířský turnaj. Mimochodem Enriel vás zdraví, jeho zbroj je už hotová. Přesto se musí udělat ještě dalším třem postavičkám a není to zrovna žádná sranda. Navíc je bohužel koník Faustus pro kluky velice malý, takže bude muset proběhnout i výroba 4 koníků. Proto než to bude hotové a prezentovatelné na blogu, tak bych ráda slyšela vás názor co by tady mohlo zatím přibývat. Jestli chcete povídky věnované určitým postavičkám, nebo Raveniny příběhy od Ailinon. Pokusila bych se domluvit se spolusprávci a nějak bysme se to tu pokusili přidávat.
Hlavně potřebuju aby se někdo vyjádřil, protože mi opravdu docházejí nápady Zamračený
Jinak si myslím, že je škoda, že se nikdo nepřidal do našeho projektu http://malavcelka.blog.cz/1205/pridejte-se, mohla to být zábava. Pro ty, kdo sem zavítali poprvé a zaujal je, tak jen doplním, že v rubrice Výroba - návody, je postup na výrobu vlastní figurky. Věřte mi, že to jde. Já jsem takhle vyrobila tři kluky (Enriela, Nevara a Aegira) a Belator takhle vyrobila Arnarma. Návod se dá vždy vylepšit o nové nápady a vychytávky.
Takže vás prosím abyste napsali svůj názor a já vám vždy na něj odpovím Mrkající

Gnom Merlin a tajné společenství

21. července 2012 v 15:05 | Ailinon |  Povídky
Celý další měsíc byl na každém volném prostoru školy magie vyšší kategorie připevněn nápis v novogotické kurzívě: "Upozorňujeme studenty, že ve škole hrozí riziko nákazy divoženčím morem." Reakce na Ravenino kouzelné překvapení pro spolužačky, které ještě do teď vypadaly jako klubko huňatých chlupů. Raven se jen pousmála nad nevědomostí zdejšího osazenstva. Jakoby snad divoženky mohly mít mor?!
Prošla obvykle tichou chodbou s lomeným průčelím a zamířila do třídy. Měla hodinu s názvem Metodika a užívání kouzel. Podle Raven ani sama lektorka netušila, co je obsahem předmětu, ale již dávno si zvykla, že se nevyplatí přemýšlet nad věcmi tohoto typu. S myšlenkou na poslední Lugnasad a na Henrietu na Raven padla deprese. Mávla třikrát úzkým prstem do vzduchu něco zamlulala a její tmavě fialové šaty se rázem proměnily v těžkou černou róbu. Alespoň bude vidět, že nemá svůj den. Chvíli přemýšlela, zda si nemá kolem sebe ještě vyčarovat mantru přiblížení, ale po chvilce to zavrhla. To už by asi bylo moc. Sice nápad to není špatný, zvláště proto, že by se k ní nemohl nikdo skrze mantru dostat, ale po Metodice a užívání kouzel měla praktické cvičení s hůlkou a tam by mohla mantra překážet. Spustila si tedy černý pramen vlasů do tváře, rozložila před obličej knihu ohlodanou z každé strany od myší (na týden ji zapomněla v lese a už si z ní myši dělaly obytné středisko) a snažila se nemyslet na tu příšerně zlou náladu, kterou měla. Naneštěstí se lektorka metodiky nedala jenom tak odbýt. Věčná optimistka s pastelovými barvami a velkými blonďatými loknami se po chvilce sklonila nad Raven: "Vidím, že má tady dneska někdo negativní auru." Sebrala knihu, kterou měla Raven rozprostřenou před obličejem a vzala si ji ke katedře.
"Takže, milí studenti, hned si vás vyzkouším."
Raven otráveně zakoulela očima. To nemyslí vážně? Přemýšlela, jak ze zkoušení uniknout. Mohla by lektorce přičarovat další hlavu nebo hrb, to by snad odlákalo pozornost.
"Vyzkouším si...."
Toto Raven (a nejen ona, podle znechuceného výrazu ve třídě) nesnášela. Proč je musí ještě mučit a vyžívat se v tom, koho vyzkouší? Tu ji něco napadlo, ano! To je ono!!! Věděla, že nesmí kouzla používat pro svůj osobní prospěch, ale vždyť toto je jen maličkost. Snad se nic nestane.
Soustředila se, v očích se jí zablesklo, několika prameny vlasů proběhl vítr, hotovo. Raven se spokojeně usmála. Lektorka odložila brk, se kterým přejížděla po jménech studentů a dala se do vysvětlování další látky. Jak pohodlné. Raven si v klidu došla pro svou téměř sežranou knihu, znovu si ji rozprostřela před obličej a nechala se unášet na křídlech snění. Aby měla jistotu, že nezmešká hodinu s kouzelnickou hůlkou, vyčarovala si v knize obraz středověkého panoše, který ji v pravý čas vzbudí.
V podobné režii proběhl téměř celý den. Raven už ani nedoufala, že se někdy skončí. Dokonce podezřívala Hynka (největšího patolízala na škole), že schválně udělal časovou smyčku a den se opakuje stále dokola. Znuděně odkopla několik kamínků, když zaslechla velmi zajímavý hovor: ".... přijdeš večer? Budeme obětovat Tzula"
"PST! Zbláznila si se?!," přerušila ji druhá. "Copak neznáš základní pravidlo? Nevyslovuj JEHO jméno na veřejnosti."
Obě se rozhlédly kolem sebe. Ještě, že se Raven ráno začarovala do černé. Splývala s nátěrem na chodbě a nebyla téměř vidět.
"Promiň," omluvila se ta první. "Zapomínám.. ale přijdeš, viď? Nechci být u popraviště sama."
Druhá kývla a obě dívky odešly.
"Tak tedy oběť, no uvidíme," pošeptala Raven a již se nemohla dočkat večera. Věděla, koho obě dívky myslely a taky věděla, že s tímto démonem není žádná sranda. Jakého chudáka chtějí obětovat? Čím je výjimečný, že jeho život nabízejí takovému ďáblu?
Po večeři Raven počkala na západ Slunce. Udělala kolem sebe ochranný kruh a požádala mocné síly přírody o ochranu. Zastrčila několik bylinek do škapulíře a vydala se k šibeničnímu vrchu. Neměla ráda to místo. Všude cítila zatuchlinu a krev.
Plížila se velmi pomalu. Postavy v černých kápích se jako duchové linuly krajinou, až k velkému popravčímu kameni ve tvaru písmene T. Raven nespatřila nikoho, koho by chtěli obětovat. Znovu zaostřila do tmy a přiblížila se ke keři kousek od kamene. Poznala dívky ze školy i několik spolužáků. Kdo byl však ten, kterému se všichni klaní? Ještě jej nikdy neviděla.... a co to nesl? Držel v ruce nevelký pytel, z něhož se ozýval pláč. Raven věděla, že pokud chce zasáhnout, musí tak učinit dříve, než vyvolají Tzulana. Sevřela proto škapulíř do dlaní a pronesla jedno z nejsilnějších zaklínadel k bohu blesků a hromů Hadadovi. Během okamžiku se spustila silná bouře, která ohýbala stromy, zvedala z povrchu zemského dokonce i hlínu, která se v pravidelných kruzích přibližovala k obětnímu kameni. Raven stála rozkročená nedaleko kamene, ruce zdvižené k nebi, v očích planoucí oheň. Jakoby celá ta bouře proudila skrze ni. Shromáždění v kápích se za působení přírodní síly a chaosu snažili uniknout před blesky, kroupami a silnými prameny deště. Blesky divoce bičovaly oblohu a zbarvovaly ji do purpurové barvy. Neznámý vůdce podivného shromáždění upustil vak na zem a za pomocí několika zaklínadel vyvolal podobnou smršť. Raven jej však nevnímala. Proudila jí tak silná síla, že měla pocit, že jí to roztrhne. Zvolna spustila jednu ruku, sáhla do kapsy svého dlouhého kabátu a hodila před neznámého několik runových kamenů, sklonila hlavu, zhluboka se nadechla a pak z celých plic zvolala: "Asektum vesi hadetum jet!"
Přihlížející oněměli hrůzou. Nevěřili, co se stalo. Skutečně to vyslovila? Vyslovila zakázanou větu? Divoženčinu větu! V momentu, kdy Raven pronesla poslední slovo se kolem neznámého objevily řetězy kované ze samotné podstaty magie. Každý věděl, že jej to navždy spoutá, že již nebude moci provést ani to nejtriviálnější kouzlo. Ještě pár sekund řetězy viditelně zářily ve tmě, až jejich barva splynula s okolím. Nezmizely, navždy si je dotyčný ponese sebou. Toto kouzlo bylo nezvratitelné, a proto bylo ve škole zakázané.
Raven si až nyní uvědomila, co způsobila a co to pro ni bude znamenat. Bude muset odejít. Dříve, než ji vyženou. Ale jedno věděla, zachránila tomu tvorovy život. Ještě oplývající proudící energií chytla vak ležící na zemi a třesoucí se od strachu a utíkala s ním do hlubokého lesa. Tam, v bezpečí devíti borovic a za pomocí Henriety roztrhla lnový provaz a možná trošku udiveně vzhlížela na stvoření, které vak obsahoval.
"Gnóm?" divila se Henrieta.
"Dovolte, abych vás opravil. Merlin, jméno mé. Prosím nepleťte si mne se stejně slavným kouzelníkem Merlinem." Gnóm se velmi pečlivě uklonil, poté si protřepal ztuhnutou ručičku, upravil několik odstávajících chlupů na malé plešaté hlavičce a pokračoval: "Milady, tuším, že jste mi právě zachránila život, a proto mi dovolte, abych vám daroval své služby. Budu vaším ochráncem, doprovodem, komornou, vše, co si jen žádáte."
Raven i Henrieta se s chutí zasmály. Ještě netušily, čím byl Gnóm Merlin pro společenstvo důležitý.


Jako vždy nekopírovat - užijte si čtení Usmívající se

Novinky

20. července 2012 v 17:58 | vcelka |  Raven a přátelé
Dnes přináším jen pár novinek.
První je, že Arnarmo podstoupil operaci nohou a byly mu přidány klouby do kolen. Ode dneška tedy může plně ohýbat nožky. A zase nám teda tím pádem o trochu povyrostl.
A druhá je, že kluci se pomalu chystají na královský rytířský turnaj. Jeho datum ale ještě nebylo stanoveno. Přesto už je znít cinkot mečů, přileb a kovářů v kovárně, kteří kují podkovy válečným koním Usmívající se

Fotky

16. července 2012 v 14:49 | vcelka |  Raven a přátelé
Ahoj!
Dnes jsem obohatila tyto galerie o pár fotek: Grael, Arnarmo, Aegir a Skupinové fotky.
Zároveň se omlouvám, že na skupinové fotce nejsou Enriel a Nevar.
Enriho jsem totiž předtím začala upravovat na focení s jinou tématikou a moc by se tam nehodil. Proto zapůjčil částečně svůj kostým Aegirovi, který zaujal na focení jeho místo. Enrielova galerie bude v brzké době taky obohacená, jen jsem ho už nesihla vyfotit.
Nevar není vyfocený, protože se mu stal úraz. Bohužel se mu z nějakého důvodu nalomil krk (jako naschvál hned pod hlavičkou) a než ho spravím, tak bude z focení omluven.
Zatím teda jenom tyhle fotky a brzo snad i novější Mrkající Tak komentujte, zatím ahojky


První fotečky velkého, a to doslova, překvapení

13. července 2012 v 19:35 | vcelka |  Raven a přátelé
Tak vám dnes představuji TO velké překvapení. Začínám vytvářet draka Williama Usmívající se Tady je zatím jen hlava. Tak co? Představovali jste si ho tak nějak? Usmívající se



Arnarmo běží taky na karneval

12. července 2012 v 21:50 | vcelka |  Raven a přátelé
A ještě menší drb. Náš tajný informátor právě prozradil, že Arnarmo momentálně "běží" za ostatníma na karneval a my jsme ho zachytily na pár fotkách. Moc nadšený z nás ale nebyl Smějící se
Sledujte další novinky Mrkající

Arnarmo čeká na svůj odvoz....

Když zjistil, že ho fotíme, zachumlal se do pláště a nasadil si masku, aby ho nebylo poznat...

Velké focení

12. července 2012 v 21:31 | vcelka |  Raven a přátelé
Ahoj!
Dnes přináším několik fotek našich starých známých. Aegir a Arnarmo se zatím ještě zdrželi focení Smějící se

Něco málo foteček před odaskováním Mrkající

Všimněte si, že Enriel svou sestru hlídá jak hlídací pes Smějící se

Tohle foto je snad jenom kvůli délce té vlečky Usmívající se

A tady se to už začíná rozjíždět - masky jsou dolů a Grael šlohla Enrielovi klobouk Smějící se

Raven už taky shodila masku...

A tady už poslední foto, tentokrát i s Nevarem. Enriho klobouk tentokrát sebral on. Asi je nějaký oblíbený Smějící se

To je pro dnes vše. Snad se vám fotky líbí. Brzy určitě přibudou další Mrkající

Jak se sir Roland přiblížil ke svému snu

10. července 2012 v 14:46 | vcelka |  Povídky
Ahoj!
Takže přináším další povídku, tentokrát ode mě. Je dnes více méně o Rolandovi a Bellator - ta se nám zatím v ještě žádné povídce aktivně neobjevila. Tenhle kousek příběhu jinak předchází povídce Nevar a William, kterou napsala Ailinon. Vy se hlavně dozvíte, co inspirovalo Rolanda k jeho činům Usmívající se Jako vždy prosím o to, abyste povídku nekopírovali. Děkuju a užijte si čtení (povídka bude přidána i na náš web, adresu ale nesmím napsat, protože to je podle blogu zakázaný výraz Nerozhodný. Takže si ji prosím najděte v případě zájmu v Oblíbených odkazech).




Jak se sir Roland přiblížil ke svému snu

V malé potemnělé místnůstce, kterou osvětlovalo pouze světlo krbu, seděla Raven společně s Grael. Sir Roland byl pohodlně zavěšený na starém trámu, kam světlo z plápolajícího ohně nedosahovalo, a pochrupoval. Dívky se zatím přehrabovali v malé dřevěné truhličce a pokaždé, když z ní vytáhnuli nějakou věc se hlasitě zachichotaly. Zvuk jejich zvonivých hlásků ale velice pohoršoval Bellator, snažící se usnout.
"Pamatuješ? Tohle byl Enrielův první meč." Vyprskla smíchy Grael, když z truhly vytáhla dřevěnou hračku o velikosti dýky. "Nikdy jsem nebyla na sebe víc hrdá, než v ten den, kdy jsem mu ho vzala." Vypnula statečně hruď při té vzpomínce.
"Vzpomínám si. Byla to tuze nebezpečná akce." Zazubila se čarodějka. "A podívej tady. Naše pirátská vlajka."
"Ach, ano. Když jsem velela Trollovi, tak jsem plula pod její přesnou kopií. Celkem mi ty časy chybí." Posteskla si Grael, když prstíky přejížděla linie trollí lebky s překříženými kuřecími stehny.
"Nemůžu uvěřit, že se ti s takovou vlajkou nevysmáli." Protáhl se líně sir Roland visící z trámu. Dračice při těch slovech vyskočila na nohy a snažila se vzlétnout k tomu drzounovi. Její malá křidýlka se však nezmohla na nic víc, než trhavé zatřepotání. Vztekle tedy vyfoukla k tvorečkovi obláček dýmu. Roland na dračici vyplázl jazyk, společně s několika dalšími posměšnými ksichtíky.
"Ale no tak, Rolande. Nebuď na ni zlý." Napomenula ho Raven. Bellator se zatím přesunula k čarodějce, aby se nechala drbat na hřbetu. Teď byla vítězkou ONA a moc dobře to věděla. Nahodila velké ublížené oči a jen přikyvovala na Ravenina slova. Když dívka odvrátila zrak od dvojice, dračice zašilhala očima společně s vypláznutým jazykem k siru Rolandovi.
"Raven!" vypískl dotčeně netopýr. "Podívej se co na mě dělá!"
Dračice ale bleskurychle nasadila nevinný výraz. "Já přeci nic nedělám. Nechápu, proč je na mě takový." popotáhla.
"Ale no tak, Bellator." Pohladila ji Raven po hlavičce. "Měl by ses stydět Rolande."
Grael se přisunula blíž, aby si už poměrně větší dračici položila na klín. Zvířátko se nemotorně stočilo do klubíčka a než usnulo, ještě několikrát zamlaskalo. Zatímco dívky pokračovali v prohlídce starých věcí, sir Roland se dotčeně odebral do své komnaty. Uraženě přecházel sem tam a při každé otočce pronášel kletby v netopýřím jazyce.
"Tohle jí nedaruju." brblal pro sebe, když se mu nešťastnou náhodou připletla pod nožky nějaká kniha. Tvoreček o ni klopýtl a vztekle do ní kopnul. Kniha se otevřela na stránce s obrázkem rytíře, jak zabíjí draka. Roland zaujatě pohleděl na ten obrázek poté na text, kde stálo: Nejslavnější drakobijec - rytíř Kladivo, zabíjí draka.
"Rytíř. Rytíř." Opakoval stále pro sebe. "Už vím, co musím udělat." Zachichotal se ďábelsky netopýr.

Poznejte Aegira

3. července 2012 v 21:13 | vcelka |  Raven a přátelé
Dodatečně ještě přidávám slíbené detaily ohledně Aegira. Brzy přibude i nějaká povídka Mrkající


Nový člen party

3. července 2012 v 20:10 | vcelka |  Raven a přátelé
Zdravím,
tak vám s radostí představuji nového člena party. Jmenuje se Aegir. Zatím přidávám jen foto, bližší info, jako výška, datum narození apod. se dozvíte později Mrkající